7 tipů, jak zvládat strach z koronaviru

S postupným rozvolňováním vládních nařízení může mnoho z nás pociťovat úzkost z opouštění bezpečí našich domovů a návratu do společenského života. Pro většinu lidí budou tyto obavy pouze dočasné. Na některé však může mít přehnaný strach z korony vážnější dopady. Mohou mít tendence zanedbávat lékařskou péči, zbytečně se izolovat od ostatních a být paralyzováni strachem.

Na sociálních sítích se objevují příspěvky, kde lidé pod hashtagy #coronaphobia a #coronaparanoia sdílejí své zkušenosti s úzkostmi a strachem, některé příspěvky jsou i humorné.

Pokud pociťujete úzkost, nejste sami.

Dle zahraničního výzkumu, který byl prováděn během nejtěžšího období pandemie, se každý čtvrtý z více než 5000 respondentů silně nebo extrémně obával nakažení koronavirem a polovina respondentů se bála onemocnění blízkých osob.

Ale jak poznáme, že už se strach z koronaviru vymyká naší kontrole? A co s tím můžeme dělat?

Úzkost může být mimo vaši kontrolu, pokud si všímáte následujícího:

• vaše obavy jsou nepřiměřené s ohledem na reálné nebezpečí (jste například mladí lidé bez zdravotních obtíží, ale přesto si berete respirátor a rukavice, když jdete sportovat do parku, kde je snadné dodržovat bezpečnou vzdálenost od ostatních)
• strach a úzkosti jsou velmi silné a trvalé (v řádu týdnů až měsíců)
• je pro vás těžké přestat se neustále strachovat ohledně koronaviru
• aktivně se vyhýbáte některým situacím (například místům, lidem nebo různým činnostem), i když jste v bezpečí
• trávíte velké množství času hledáním příznaků a symptomů na vlastním těle nebo čtením informací o viru na internetu
• jste posedlí přehnaným čištěním, mytím rukou a dezinfikováním

Pokud se u vás některé z těchto příznaků objevují samostatně, nemusí to nic znamenat. Jestliže se u vás však vyskytuje většina nebo všechny z nich, jsou trvalé a negativně ovlivňují váš život, je potřeba s tím něco dělat.

Těchto 7 tipů vám může pomoci:

1. Ujistěte sami sebe, že se vše zlepší.

U většiny lidí se úzkosti zlepší jakmile hrozba pandemie pomine. Pokud ne, mohou být léčeni pod dohledem odborníka.

2. Přestaňte sledovat zprávy týkající se koronaviru.

Trávení velkého množství času čtením děsivých příběhů o hrůzách koronaviru úzkosti spíše zhorší, než zlepší. Zkuste se místo toho zaměřovat na pozitivní informace a činnosti, které vás přivedou na jiné myšlenky.

3. Přemýšlejte o hrozbě logicky.

Koronavirus pro mnoho rodin znamenal tragédii a závažnost i důsledky tohoto onemocnění se liší člověk od člověka. Na druhou stranu většina osob nakažených koronavirem se již vyléčilo, zároveň je nyní množství nakažených poměrně nízké.

4. Přestaňte se tolik pozorovat.

Když směřujeme příliš mnoho pozornosti na naše tělo, můžeme si všímat věcí, kterých bychom si obvykle nevšimli. A to jen zvyšuje naši úzkost. Přesuňte svoji pozornost na jiné věci, například na jakékoliv příjemné a zábavné činnosti.

5. Postupujte pomalu, svým vlastním tempem.

Je v pořádku se vracet k aktivitám, které jste dříve dělávali, pomalu. Postupujte krok za krokem a zkoušejte jednu činnost po druhé tak, abyste se cítili bezpečně a postupně znovu získávali zpět vlastní sebevědomí.

6. Usměrněte úzkost péčí o duševní zdraví.

Pomůže vám to soustředit se na to, co máte pod kontrolou. Péče o zdraví může mít velmi pozitivní dopad při snaze o zmírnění úzkosti. Dopřejte si kvalitní spánek, cvičení, provádějte zábavné a odpočinkové aktivity a setkávejte se s blízkými osobami.

7. Hledejte pomoc u odborníků, ne na Googlu

Vyzkoušejte online terapii, nebo se alespoň poraďte s vaším obvodním lékařem.

A co děti?

Většina dětí se na návrat do obvyklé školní rutiny a opětovnému zapojení se do kolektivu kamarádů a spolužáků těší.

V zahraničním výzkumu provedeném na adolescentech během pandemie bylo zjištěno, že většina mladých lidí se obává zejména dopadu omezení na jejich vzdělání a vztahy s vrstevníky (více než ohrožení zdraví).

Nicméně pro některé děti může přesto být návrat do školek a škol stresující.

U mladších dětí se po odloučení od rodiny, se kterou po dobu pandemie trávily veškerý čas, může ze začátku objevit separační úzkost, většinou však rychle pomine.

Malé množství dětí může mít přehnaný strach z opuštění bezpečí domova, v takových případech mohou pomoci tyto tipy:

1. Mluvte s dítětem upřímně a otevřeně

Požádejte dítě, aby přesně formulovalo, čeho se týkají jeho obavy. Řešte tyto obavy racionálně a vytvořte společně plán, pomocí kterého zvládne čelit svému strachu.

2. Ukažte, že se nemá čeho bát

Děti často přebírají naše vlastní obavy a úzkosti, ale také napodobují naše chování. Ukažte dítěti, že nemusí mít strach vyjít ven a že je v bezpečí. Můžete společně začít krátkou víkendovou procházkou do parku, poté ho doprovázejte do školy, aby se cítilo bezpečněji. Pokud jste však sami nejistí, je důležité nejprve vyřešit vlastní úzkost a až poté řešit tu u dítěte.

3. Vyhledejte odbornou pomoc

Pokud bude dítě i nadále úzkostné a jeho stav se nezlepší ani během několika týdnů, vyhledejte odbornou pomoc. Nejlepší je začít u dětského lékaře nebo psychologa, který se specializuje na úzkost u dětí.